Kapitola šestá.
Vybuduj si svou „jakoukoliv další plochu“, přístřešek pro letadlo, či hangár !
Vaše plocha obvykle nebude uprostřed polí na náhorní plošině na ideální rovině. Ne - tak to nebývá! Nebo jste opravdu pěkný klikař. Většinou seženete nějaký kus pozemku v údolí tam, kde ho nikdo příliš nechce a je zemědělsky špatně využitelný. Nejspíš to bude podmáčená louka u lesa na severní straně, kde je stále chlad a sníh a jinovatka tam vydrží sakra dlouho. Po ránu je tam věčně namrzlá tráva. Někdy dostanete nabídku na kus louky v příkřejším kopci.
Kupte ji, lítat se naučíte! Letadlo si upravíte. Jde to!
U Mokřadu si poradíte tím, že požádáte vodoprávní úřad a stavební úřad o jeho zavezení stavební sutí. V podmínkách bude nejspíš strhnutí ornice, vybudování drenáže, zavezení a opětovné navršení ornice. Něco to bude stát a vyplatí se to udělat svépomocí, nebo kooperací. Mnoho stavebních firem je vděčných za umožnění skládky stavební suti, avšak musíte mít předchozí povolení od stavebního úřadu. Zpravidla Vám pozemek s vděčností sami následně po zavezení i upraví! S životním prostředím se poradíte o skácení stromů ve směru vzletu, pokud to bude nutné a za to obvykle vysázíte násobek stromů nových, tam kde Vám vadit nebudou.
Ideální je jednat s prodávajícím na rovinu, já vím... Jakmile ale někdo zjistí, že máte letadlo a že někde chcete přistávat a vzlétat, okamžitě tam vzroste cena za pozemky a vznikne „petiční služba“ proti létání z té oblasti. Zažil jsem to. Několikrát. Tak to prostě je!
Řekl bych, že jste začínající chovatel ovcí. Mít dvě nebo víc oveček není na škodu, jsou to skvělé sekačky, potřebují ale péči, přístřešek kam se vejde i letadlo, dokrmovat je na zimu, stříhat a nezapomeňte - ovce potřebují pořádný kvalitní a nerozbitný elektrický ohradník. Jsou mlsné a prolezou kde čím za maliním a jinými pochoutkami.
Prvně kupujte, upravujte a až pak nakonec tam létejte už jako vlastník a „držitel hlíny“. Opačný postup s sebou nese velká rizika zbytečné nevole spoluobčanů s tím, že Vám patří akorát tak hlína v květináči! Pro běžného sedláka jste bezzemek, někdo koho nemusí akceptovat. Létejte co nejdále od samot a obcí při přistání a vzletu.
Máte vyhlédnutou plochu? Nejste si jist, zda by tam bylo možné přistávat? Jakým konkrétním způsobem vzhledem k překážkám by to šlo? Můžeme to vyzkoušet s Vámi na palubě...
Já sám jsem před asi 16 lety požádal zkušeného pilota a instruktora pana Dederu, aby mne naučil s mým letadlem Yetti J-03 s motorem Škoda Favorit o výkonu 68 koní s prokluzujícími klínovými řemeny reduktoru, létat mou plochu. Vyplatilo se mi to, řekl mi a ukázal mi spoustu věcí, které jsem tehdy neznal. Pak už jsem se mohl zdokonalovat sám… Dodnes jsem mu vděčný!
Kde budete uskladňovat či hangárovat své letadlo?
Postavíte si v nezástavbové oblasti stan, nebo risknete hangár a pokuty a správní řízení k odstranění stavby? Nebudete se bát, že Vám stan, či hangár někdo vybere? Budete letadlo každý letový den rozebírat a převážet do blízké pronajaté garáže?
Opravdu jste tak zručný a nebude Vám vadit časová prodleva skládání a převozu, nehledě k jarním a podzimním blátivým neřku-li zimním návějím a jiným podmínkám cest vedoucích k Vaší jakékoliv další ploše?
Máte vozík, tažnou tyčku a ponětí co všechno se opotřebovává a kontroluje při skládání?
Tušíte, že v zimě si s rozkládacím letadlem asi nezalítáte, protože ho s vozíkem nebudete nejspíš schopni na plochu dostat? To vše jsem už zažil a upřímně - nestálo to za tu námahu!
Lepší je mít přístřešek pro ovce, nebo dobytek přímo u plochy nebo ještě lépe na ní.
Výhody při používání „jakýchkoliv dalších ploch“ a tam stojícího „ přístřešku pro uskladnění sportovního létajícího zařízení, nebo letadla“:
1. Nemusíte dojíždět daleko na letiště. I když máte letiště relativně blízko, pak přejet půlku, nebo celé město zabere spoustu neproduktivního času hlavně v létě, kdy se staví a opravují silnice, jsou uzavírky a objížďky. „Jakoukoliv další plochu“ máte na svém pozemku – obvykle.
2. Získáte více času tím, že si ze svého přístřešku vyndáte své letadlo. Nepotřebujete pomocnou obsluhu. Umístění letadla v hromadném hangáru má své obrovské nevýhody, například tehdy, když Vám letadlo zastaví někam dozadu do kouta, někdy ani nemáte šanci si své letadlo sami bez pomoci a bez poškození ostatních letadel vyndat, nehledě k tomu, že vyndání letadla z nejposlednějších míst zabere spoustu času před létáním a následně i po létání při uklízení letadel, třeba až dvě hodiny navíc!
3. Nepoškozená letadla – najdete je tak jak jste je opustil. V hromadných hangárech velmi často dochází k různým odřeninám a ťuknutí letadel, ke kterým se překvapivě nikdo nehlásí a nelze je likvidovat z žádné pojistky. Po několika letech pak máte své nové pěkné letadlo dost obouchané.
4. Postupem času i ušetříte. Cena za hangárování letadla a letištní poplatky se stále zvedají.
Poplatky za užívání letiště a hangárovné to na jedno letadlo může být částka v rozmezí 25-50tis ročně. Pokud máte víc letadel tak se Vám vlastní plocha a hangár finančně vyplatí a návratnost je mnohem rychlejší, nehledě k neustálým opravám odřenin a ťukanců.
5. Svoboda a nezávislost! Cestování mimo síť oficiálních letišť, větší hustota jakýchkoliv jiných ploch, opravdoví přátelé, jistá částečná nezávislost na systému.
Nevýhody:
1. Plochu musíte udržovat, sekat a starat se. Jde ji ale pronajmout zemědělci na seno. Vy si vysekáte jen proužek se zatáčkou a zbytek udělá on a dvakrát do roka. Bohužel to nikdy neudělá tak, jak by jste to udělal Vy.
2. Plocha je náročnější investice, která stojí v začátku poměrně dost prostředků, přístřešek také. Dají se ale koupit podmáčené pozemky, které zemědělci nechtějí a ty odvodnit, zavést a srovnat a zkultivovat, to je levnější a dlouhodobě se to vyplatí. Dá se koupit stará konstrukce haly, ta se dá rozebrat, vyvařit, opravit, natřít a složit a nově opláštit – tak jsem to udělal já a vy můžete také.
3. Nutnost umět se vypořádat se stěžovateli, to obvykle předpokládá mít co nejlepší vztahy s okolím, myslivci, hasiči, místními zastupiteli, starostou a hospodským a ty je nutné dlouhodobě budovat. Ne nemusíte prochlastat ledviny, na to jsou štamgasti, myslím jiný vztah.
4. Udržování si právního povědomí samostudiem, nebo nutnost mít dobré právníky v rodině. Cizí najatí právníci se za Vás nebudou tak bít jako Vy, bude to déle trvat a nemají potřebné povědomí o leteckých předpisech a frazeologii.
5. Přijdete o kolektiv lidí z letiště, kteří Vás mohou vhodně vést a dát Vám drahocenné rady zdarma, což je trošku škoda, o to raději je budete navštěvovat a oni Vás na Vaší jakékoliv další ploše také!
Létání na jakékoliv ploše s vnímáním spoluobčanů a jejich potřeb.
Ze začátku jsou téměř všichni v okolí „jakékoliv další plochy“ proti létání, teprve dlouhodobým bezpečným provozem a pravidelným létáním bez nehod a s nejodvážnějšími ze spoluobčanů a ještě nejlíp zdarma se veřejnost pomalu přikloní na Vaši stranu, pokud Vám tam ovšem nebude létat někdo, kdo dělá leteckou nekázeň a stále ještě nechápe souvislosti – toho ale můžete vyhodit. Pokud to neuděláte ihned a razantně vše zničí! I takový znám případ.
Někdy dám poukaz na předváděcí let do tomboly, o pouti povozím občany své obce zdarma, v zimě se vyplatí udělat běžkařům stopu mimo povrch plochy kde létáte, oni mají radost a Vy z toho máte radost také, protože Vám nejezdí přes to co nechcete - třeba osvětlení umístěné na ploše.
Uspořádat "letecký den" pro nejbližší veřejnost na Vaší ploše je vázáno vydáním úředního povolení hlavního inspektora provozu ULL a schválení s jejich podmínkami, ale ač je to určitá administrativní zátěž, vyplatí se tím budovat vztah s veřejností, přičemž můžete na místě povozit zdarma lehké děti se souhlasem jejich zákonných zástupců, pokud je jakákoliv plocha delší a výkony a letová příručka to umožní, můžete povozit i dospělé. Tím se dobře utužují vztahy.
Pokud musím velmi brzo vstávat a letět na přelet, motorovou zkoušku dělám tam, kde to nejméně vadí - v údolí pod kopcem, za lesíkem, za stromem a odlétám co nejrychleji a co nejdále od obce pryč, abych spoluobčany nebudil a nedráždil. Mám zavěšené speciální vrtule, které jsou velmi málo hlučné, o tom jsme si povídali v předchozích kapitolách. Zbytečně tady nelétám okruhy, abych nikoho neprudil.
Občas se ale i já sám musím, zejména po delší pauze, rozlétat, pak si dávám záležet, aby provoz příliš nezatěžoval okolí.
Budování vztahů s okolím je dlouhodobý proces, který může být mžikem ztracen nějakou blbostí, nehodou nebo i nouzákem třeba i někoho jiného!
Přístřešek pro letadlo nepodléhající stavebnímu povolení
Stan.
Začínal jsem stanem, který jsem si sám vyprojektoval, zkonstruoval a vyrobil. Byl o rozměru 10x8m s klasickými otvíracími vraty a černou folií. Na začátek to bylo fajn proti kroupám, dešti i sněhu. Klasické půlené otvírací dveře směrem ven mi v zimním období neumožnily hned létat, ale musel jsem odhazovat sníh a frézovat ho. Bylo to náročné! Než jsem skončil, zbylo jen velmi málo času na předletovou přípravu a samotné létání. Do dalšího dne byl odházený sníh navátý zpět. A bylo ho víc! Věřte mi, po takové zkušenosti něco jako klasické dveře otvíratelné ven už nikdy nebudete chtít! Zejména proto, že se okolo stanu tvoří návěje vysoké i metr někdy i vyšší - tady na Vysočině.
Stan s bočně otevíracími vraty a upravený Yetti J-03 v úpravě STOL bush. Rotax 912S, musel být kvůli centráži na dalším meziloži. Vrtule Classic 1700mm, kola Tundra.
Plechová garáž s výklenky pro křídla
Je v podstatě úzká plechová garáž na šířku výškovky plus na každou stranu deset centimetrů. Křídla jsou umístěna ve dvou boxech s výklopnými čelními stěnami. Boxy kopírují křídlo a jsou podepřeny tak, aby nebyly spjaty se zemí. Ze stavebního zákona tato stavba smí mít pouze určité metry čtvereční styku se zemí. Předpisy se mění, musíte si vyhledat aktuální verzi. Takovou ocelovou konstrukci s nanýtovaným ocelovým, nebo hliníkovým plechem, nejlépe v barvě khaki, nebo u lesa s namalovanými kmeny, nebo louky s keři (záleží na pozadí při pohledu z nejbližší cesty či silnice) zvládne každý řemeslník. Barva by měla být nenápadná, aby objekt nepřitahoval pozornost chňapků a zbytečné odpůrce létání z přírody.
Hangár, stavba s požadavkem stavebního povolení
Když už se rozhodnete pro stavbu „hospodářského stavení pro chov dobytka, ovcí či koz“, kde by se také příležitostně dalo „uskladnit SLZ“ nebo letadlo, počítejte s obrovským odporem místních, zejména myslivců, ochránců přírody a jiných entit. Je dobré být za dobře s myslivci, zemědělci a zastupiteli. To zase předpokládá, že Vás znají a už vlastníte půdu! Taky musíte mít ty ovce jako já.
Měl jsem 11-ti hlavé stádo ovcí a koně deset let, než mi ovce zadávili a roztrhali psi toho pána, jenž na mne podal trestní oznámení v případě nouzového přistání... Jo tak to na venkově chodí. Nečekejte zázraky!
Vystřihnout hangár v nezastavitelné oblasti na první dobrou je velmi náročné, vím o čem mluvím! Dvakrát mi zrušili stavební povolení. Po třetí jsem ho dostal. Opět jsem úředníky dlouhodobě unavil. Trvalo to deset let mého života. Odvolání, dovolání, rozklad. Mimořádné opravné prostředky... Zásadně neplatím nikdy žádné úplatky. Možná proto mi vše tak dlouho trvá, ale je to má cesta "pokojného bojovníka".
Když už se tedy rozhodnete pro stavbu se stavebním povolením udělejte rovnou takový, který pojme více letadel, nejlépe kulatý karuselový dvoupatrový. Možná potřebujete kruhovou jízdárnu na cvičení koně! Nebo se mýlím? Hangár je stavba, která má obrovskou hodnotu a přežije Vás.
Nejlepší hangárová vrata jsou taková, která nijak nezasahují do vnitřních prostor hangáru, neomezují možnosti stání a není nutno pro jejich otevření odklízet sníh, protože létáme celoročně a nespokojíme se s tvrzením, že v zimě se nelétá.
Dále by taková vrata, nebo jejich podpůrná konstrukce neměla přesahovat obrys stavby v zavřeném stavu, protože těch hangárů potřebujete zastavět více, prostoru je málo a potřebujeme všude pojíždět s letadly. A konečně nevypadá to pěkně pokud přečuhuje nějaká konstrukce mimo hangár a vytváří nevyužitelné zóny! Jste v přírodě ne ve fabrice buďte tedy s citem v souladu s ní!
Jeden druh takových málo rozšířených vrat bych si dovolil vypíchnout: BIFOLDDOOR, nebo česky podélně- horizontálně zalamovací vrata, jenž tvoří samonosnou panty vodorovně půlenou boční stěnu hangáru uchycenou na vodorovné traverzi, nebo rovnou na střešní ocelové příhradové konstrukci, která se dá po vhodných stranových vertikálních kolejnicích vysunout. Tím, že se při vysouvání postupně lámou směrem ven z hangáru a vytváří dodatečný přístřešek jako ochranu proti sněhu, dešti, nebo pařícímu slunci! Otevře se celá vstupní, nebo boční stěna hangáru, téměř ihned během 2 minut a bez práce, máte-li alespoň 220 silných voltů k dispozici.
Původně jsem denně posiloval svaly, když jsem řetězovým navijákem tyto vrata zvedal ručně, protože jsem ještě neměl solární panely, akumulátory a měnič 12 V DC/220VAC 3500 W.
S ručním vrátkem jsem je měl otevřené za 10 minut. S takovým typem dveří mám skvělé dlouholeté zkušenosti na ploše v nadmořské výšce 630 m. ať prší, mrzne, sněží nebo fouká.
Tento („hangár“) hospodřské stavení jsem si sám svařil a postavil z polorozpadlé haly koupené na plzeňsku. Staticky nevyhovovala na Vysočinu kvůli zatížení sněhem, musel jsem ji zesilovat a vyměnit zrezlé části za nové. Vejdou se do něj 4. letadla, ovce a kozy.
Bifolddoor vrata lze při vhodné konstrukci hangáru, nebo dodatečného vyztužení umístit kdekoliv po obvodu hangáru jako venkovní přílepek. Stačí když mezi jednotlivými svislými konstrukcemi nebo stěnami hangáru je prostor dostatečný k projetí letadla což je u UL a LSA letadel obvykle 9–10 m.
Nebo je možné jeden vertikální nosný prvek střešní konstrukce zlikvidovat a nahradit jej roznesením podélnou příhradovou konstrukcí do dalších okolních dvou nosných prvků a ty popřípadě vhodně zesílit.
Tak se znásobí a rozšíří možnosti vyjíždět s letadly z hangáru a tím i zefektivní obslužnost, vejde se jich tam mnohem více, pokud ovšem toto není limitováno okolním prostorem či zástavbou. Když máte ocelový nebo jiný hangár umístěný volně v prostranství, můžete maximálně zefektivnit jeho využití dalšími dveřmi a zvedáky, klidně ze všech stran. Pokud máte volné jen dvě strany, využijete obdobně právě je. Vždy takový záměr proberte se statikem.
Sklon střechy a tvar hangáru do podhorských, horských oblastí a na Vysočinu.
určuje jak budete nebo nebudete bojovat se sněhem čtěte můj příběh ze zimy 2023:
Sníh útočí na únosnost střešní konstrukce!
Na Vysočině napadlo 40 až 60cm sněhu na původních dvacet... A stále padá! Konstrukce hangáru to dlouho nevydrží... Beru hrablo a podvlíkačky, oteplovačky a rukavice a jdu shazovat sníh ze střechy hangáru 12x18m tak mi prosím držte palce abych nespadl víckrát než dvakrát jako minule. Pád z 4m dost bolí. To bude asi to globální oteplování. Zkontrolujte si raději také své přístřešky a hangáry máte pod nimi milionové hodnoty! Jsem zvědav jak budu tudle práci instruktora pilotního výcviku dělat v 68 až půjdu do důchodu... Jestli vůbec!
Hangár mám dva kilometry od baráku. Bylo jasné, že své auto nebudu moci nechat na stání silnici před odbočkou na mou plochu protože by kolem mé limusiny neprojel autobus ani sypač. Vzal jsem tedy hrablo a šel pěšky.
Když jsem scházel z okrsky s tím, že k hangáru to mám 500m vzdušnou čarou zapadl jsem po prsa do příkopu. V tom okamžiku jsem si vzpomněl na ruské zajatce co utíkali z Gulagu. Hřálo mne jen to, že jsem po vydatné snídani s kafíčkem se svou milovanou ženou. Ti chudáci měli hlad a kolem sebe vlky a medvědy co je chtěli sežrat. Pak už jsem se brodil jen půl kilometru s hrablem sněhem, který mi byl nad kolena s dobrým pocitem.
U hangáru mne čekalo překvapení v podobě totálně zamrzlého zámku, který jsem musel roztopit vlastníma rukama.
Vyndal jsem žebřík a ouha on nedosáhl asi metr dvacet pod o kraj čtyři metry vysoké boční stěny a byl pod převisem střechy. Prostě jsem nebyl schopen na střechu vylézt. Bude to chtít žebřík vypodložit. Ale nic než český obraceč sena Ton zvaný Toník s pichlavými trny délky asi 30cm v blízkosti nebylo. Nezbylo mi tedy nic jiného než žebřík umístit na Toníka a doufat, že v případě sklouznutí kovu na kovu budu dostatečně šikovný, abych uskočil a spadl mimo ty trny. Hned mne napadlo, že naprosto minimální tření zmrzlého kovu na zmrzlý kov je nejhorší možná variace a skvělý návod jak si ublížit. Raději jsem mezi Toníka a žebřík dal dřevěné prkno.
Podařilo se mi s vší snahou vybalancovat žebřík a vylézt na střechu a začít shazovat sníh. To co na začátku střechy vypadalo na 60cm výšky sněhové pokrývky bylo těsně za závětrnou stranou 85 až 90cm výšky sněhu. Ty jo! Právě včas! To jsou tuny sněhu na střeše v délce 16m a šířce 12m. Bohužel střecha je z plechového trapézu tloušťky 0,8mm, tak se na ní nedá chodit, ale jen lozit po kolenou, holeni a nártu k rozložení váhy. Shazování sněhu mi trvalo bezmála 3 hodiny a byl jsem totálně promočený a když už mi začaly rukavice přimrzat k hrablu věděl jsem že je zle.
Když mi chybělo ještě asi 10 metrů čtverečních plochy k sklizení sněhu tak jsem upustil hrablo ze střechy. Bylo mi jasné, že po skoro třech hodinách plazení se s hrablem po střeše nebudu už schopen slézt a znovu vylézt, abych dovyházel zbytek sněhu ze střechy. Lézt přes žebřík umístěný na pichlavé příšeře Tonu jsem viděl jako příliš velké riziko. Tak jsem zbytek sněhu zprovodil ze střechy svým tělem! Tím jsem totálně promokl, sníh se mi dostal všude a to co bylo mokré zase zmrzlo. V rukách ani nohou už jsem neměl cit a bylo nutné se dostat dolů ze střechy. Zuby mi jektaly zimou a co chvíli jsem dostal poryv větru se zmrzlými krystalky sněhu do tváře a přemýšlel jsem o skoku ze střechy ze čtyř metrů do kupy sněhu.
Normálně bych to asi dal, ale ne v tomto zmrzlém stavu, tím spíš, že pak ještě musím jít 500 metrů v vysokém sněhu a 1500m po kluzké silnici domů, jsem tuto skvělou myšlenku zapudil... Nejopatrněji co jsem uměl jsem slezl ze střechy přes žebřík a Toníka. Dopadlo to dobře. Už jsem ale neměl sílu uklízet žebřík.
V tu chvíli jsem si vzpomněl, že mne má milá žena požádala, abych jí ometl včelí úly, aby včelky mohly dýchat. Tak nějak jsem nemohl najít ty úly - přece byly na jižní straně pod střechou. Ano to byly, ale pod nánosy tuny sněhu. Nezbylo mi nic jiného, než se vzmužit a vykopat zákopy okolo úlů v metr padesát vysokém zhutněném sněhu co jsem předtím tak vesele shodil ze střechy.
Nakonec jsem byl rád, že jsem se dobrodil k hlavní silnici. Po cestě domů jsem přemýšlel o globálním oteplování. Potkat takového mudrlanta, který tuto konspirační teorii šíří v tu danou chvíli bych ho asi hodil do závěje...
Více letadel do hangáru – rychlejší návrat investic
Zavěšení letadel do střešní konstrukce
Aby bylo možné snížit náklady na hangárovné a dostat do hangáru co nejvíce platících zákazníků, nebo svých vlastních letadel, setkáte se i s různým zavěšováním letadel a větroňů na střešní konstrukci.
Umístění letadel v zavěšení do střešní konstrukce je vždy omezené únosností střešní konstrukce. Měl jsem jednu Sierru zavěšenou na stropní konstrukci. Obával jsem se možného výskytu vysoké mokré těžké sněhové pokrývky. Pak hrozí zřícení střechy s tam umístěnými letadly, která snižují kapacitu únosnosti střešní konstrukce, na letadla na zemi.
Takové katastrofě jsem v zimě čelil vhodnými závitem stavitelnými ocelovými podpěrami dle určení statika, což ovšem zase velmi omezuje manévrování s letadly uvnitř hangáru. Nebo běháním se sněžným hrablem po střeše hangáru, což také velmi důvěrně znám, dokonce opepřené právě prodělávající chřipkou. Párkrát jsem také spadl ze střechy naštěstí do dost vysokých návějí, přitom jsem urval okap ... Toto řešení jsem opustil jako slepou uličku!
Umístění letadel na různých zvedácích připevněných do sloupů, stojin a jiných vertikálních konstrukcí, které odlehčí střešní konstrukci, je fajn, ale letadla tak lze umístit pouze po okrajích hangáru mimo střed hangáru a prostor hangárových vrat s jejich případnými funkčními – zasouvacími prostory.
Pojízdný zvedák na letadla
Chci-li tedy umístit více letadel v hangáru, nabízí se ještě jedno málo známé a málo využívané řešení, které umožní ve stávajícím hangáru umístit více letadel bez stavebních úprav hangáru.
Tím řešením se může jevit výroba a použití nezávislého pojízdného zvedáku letadel. To eliminuje nevýhody předešlých řešení. Tento zvedák, který jsem si vyrobil, je modifikovanou polovinou původního již vyřazeného automobilového dvousloupového zvedáku na 3,5T. Koupil jsem ho za 10tisíc korun. Práce a materiál v podobě dvou elektrických vrátků a ocelových tlustostěnných profilů mne vyšel asi na dalších cca 10 000Kč a mám tak dva letecké zvedáky!
Otočná kola s příslušnou nosností umožní pohyb s celým zvedákem i s letadlem na něm zvednutým, což se projeví v manévrovatelnosti v 3D prostoru, tedy na všechny strany a do různých výšek. Lze pak pod zvednuté letadlo umístit další letadlo téměř ve shodném půdorysu. Letadlo i se zvedákem může být kdekoliv, třeba i uprostřed hangáru, u stěny, v rohu! Jak si račte přát.
Tento zvedák lze také modifikovat na GA letadla, která mají obvykle od výrobce určené body – supporty pro manipulaci s letadlem a k nadzvednutí, pokud tedy zvedák upravíte podobně jako já.
Zvedák jsem si upravil pro letouny TECNAM P 2002 SIERRA, které se vyrábí ve všech verzích jako GA letoun, jako LSA 600 kg i jako ultralight 450/472,5 kg a všechny verze mají tyto supporty.
Pokud umístíte zvedák pod zvedací body, získáte hlavní výhodu v tom, že váš hlavní ale i příďový podvozek, respektive jeho pružící schopnosti nebudou degradovat a po dobu umístění v hangáru bude podvozek nezatížený – tedy jako nový. Navíc získáte letecký dílenský zvedák na servis a opravu letadel, spodní strany a podvozků a to za to stojí! Je to obrovská přidaná hodnota.
Jak budete upravovat svou jakoukoliv další plochu pro provoz letounů?
Máte válec na válcování plochy minimálně dvakrát v roce? Na jaře a na podzim častěji, kvůli rozrývání plochy prasaty. Budete mít možnost ho něčím tahat a budete mít možnost ho něčím napustit, nebo bude plný písku či betonu, aby v zimě a nezamrzl a nezkroutil se.
Budete mít něco na sekání trávy a hlavně její odklízení? Budete mulčovat? Máte tak výkoný traktor co utáhne mulčovač? Sjednáte si práce úpravy plochy u zemědělců a necháte jim plochu v pachtu a užívání?
Pak počítejte se špatně posekanou trávou, nízkou úrovní údržby povrchu plochy, senem na ploše atp…
Pojďme založit svobodnou komunitu pokročilých pilotů, uživatelů „jakýchkoliv dalších ploch“.
Žádné zbytečné byrokracie netřeba, stačí univerzální souhlas vlastníků ploch a závazek umožnit bezplatné využití Vaší plochy dalším vlastníkům recipročně a bezplatně!
A najednou máme hustou síť pro členy komunity, již žádné PPR/ předchozí souhlas s využitím plochy. Napíšeme si kde a čemu se vyhnout a kde dát pozor a jak neprudit možné stěžovatele. Přidají se i další pokročilí piloti majitelé ploch, uvidíme…
Máte obavy o zvýšený provoz, případně cizí nekázeň na Vaší jakékoliv další ploše? Nemusíte se až tak obávat pokud Vaše plocha zůstane neoznačená! To vyeliminuje polovinu pilotů, plochu prostě většinou vůbec nenajdou. Někteří ATPL piloti nenajdou ani osvětlenou RWY a sednou na pojížďečku, jak víme ze zpráv… Někteří se "probudí" v jiné destinaci i to se stává...
Pokud bude plocha bez ukazatele směru a síly větru můžete se spolehnout na to, že z druhé poloviny pilotů, kterým už se podaří plochu najít tam zkusí přistát jen ti, kteří už znalosti a zkušennosti mají a ti, kteří dokážou vítr a turbulence číst jinak, než z rukávu a ti obvykle létají násobně bezpečněji!
Filip Zejda, LETECKÁ ŠKOLA VYSOČINA s.r.o.
цены на обучение и аренду
Pdf soubor ke stažení zde...
прогноз погоды
Odkaz na novinky...
Демонстрационный полёт
Odkaz zde...