Kvíz pro pokročilé piloty- vysoký a krátký rozpočet - co s ním? Jak ho opravit?

Test pro pokročilé piloty:
Jste před „letištěm“, které je krátké 250m, jednosměrné - na konci jsou vzrostlé stromy. Vracíte se z přeletu a díky počasí nemáte palivo na opakování okruhu. Před Vámi přešla bouřka a „ letiště“( jakákoliv další plocha) je plná krup s souvislou několika centimetrovou vrstvou. Váš rozpočet nevyšel a jste příliš blízko a příliš vysoko! Máte otevřené velké brzdící vztlakové klapky 40stupňů. Zatáčka o 360stupňů by nevyšla- na to zase nemáte dostatek výšky. Vypadá to, že budete dlouzí. Běžný rozpočet z této situace by i v případě použití precizního skluzu vyšel přes polovinu délky plochy, a pak by následoval skluz po kroupách a náraz do stromů. Jakou techniku pilotáže v jakých fázích přiblížení a přistání použijete, aby jste z této situace bezpečně přistáli? Máte typ letadla: Bristell, Alto, Sierra, Eurostar. Yetti J-03, Tulák, Motor 912ULS. Vrtule Voodcomp SR 2000, nebo obdobná Kašpar KA2/3 průměr 1720mm. Běžné letecké pneumatiky bez speciálního vzorku.
Tato konkrétní situace nastala, byla bezpečně vyřešena. Nepište mi prosím o tom, co pilot nezvládl, ale vžijte se do situace a popište jak by jste ji úspěšně vyřešili Vy.
Popřemýšlejte o tom chvíli.

Řešení kvízu:

1.Pilot ve velké výšce blízko krátké plochy (letiště) použije metodu skluzu cik-cak pro přiblížení. Začne skluzem na levé křídlo, protože reakční moment motoru R912ULS po stáhnutí plynu natočí čumák letounu v pravo.

Cik - cak skluz:

Je pokročilá metoda kdy nastavím ve skluzu bok letounu na maximální opadání s tím, ze asi v úhlu 45 stupňů přeskluzuji přes osu přiblížení ve vhodný okamžik opatrně a plynule, ale dostatečně rychle bez odtrhnutí proudění z ocasních ploch, přejdu s výrazným potlačením do opačného skluzu a opět skluzuji až přes osu přiblížení a pak opakovaně až do přechodového oblouku. Jde tedy o použití opadavých skluzů na obě strany, přičemž si velmi výrazně v dané rychlosti skluzu prodloužím sestupovou dráhu a letoun obvykle skluzuje z bodu začátku využití této techniky až po přistání pod výrazně vyšším úhlem sestupu promítneme -li si boční průřez sestupové roviny.

Průmětem letové trasy do zemského povrchu je pak ostrá sinusoida se středem v sestupové ose. Tento postup však není úplně dvakrát tak účinný jako předešlý skluz v zatáčkách. Je účinnější asi pouze 1,5 až 1,7 krát, protože letoun skluzuje díky volnoběžným otáčkám a ofukování vrtulovým proudem na jednu stranu ochotněji a na druhou méně ochotně. V zatáčkách mezi přechodem z levého do pravého skluzu a obráceně je nutno výrazněji potlačit k udržení vztlaku a to také v konečném součtu zvyšuje celkové opadání.

2. V průběhu začátku celého manévru nastaví pilot za letu stavitelnou vrtuli na nejjemnější vzletový úhel- to mu umožní brždění vrtulí ( pokud může stáhnout otáčky na volnoběh pod 1400RPM) umožní mu to klesat na strmějším úhlu. Zároveň si ponechá možnost prudkého přidání plynu a ofouknutí ocasních ploch pro zvládnutí kritické situace.

3. Vypnutí zapalování se jeví jako možná a efektiví metoda zkrácení přistání pro piloty, kteří jsou psychicky odolní a neznejistí je nefungující motor. To vyžaduje mnohý nácvik s vypnutým motorem do zastavení. Tato metoda také zvýší skluzový úhel. Je však zrádná v tom, že již nelze spoléhat na krátkodobé zvýšení výkonu v případě vlétnutí do turbulence, střihu větru či úplavu za lesem.

4. Rozpočet ve skluzové metodě cik-cak si pokročilý pilot udělá před samotnou plochu o polovinu až 2/3 délky jemu známé výdrže podle typu letěného letadla v přízemním efektu, na brzdících vztlakových klapkách.

5. Přechodový oblouk pokročilý pilot provádí stále ve skluzu na vysunutých vztlakových klapkách.

6. Výdrž v přízemním efektu pokročilý pilot může provést ze začátku ve skluzu a pak přechází na „vzdušné brždění“ na maximálním úhlu náběhu v metrové až půlmetrové výšce nad zemí, tak aby si „škrábl ostruhou“ tím zvyšuje razantně odpor a zkracuje délku výdrže a dojezdovou rychlost.

7. Výjezd z přímého směru zatáčkou na rychlosti cca 25-30km a otočení o 180stupňů. Tím možná dostanete částečně smyk v případě stojícího motoru, ale zabráníte přímé srážce a křídlo zpomalí dojezd mezi kmeny. Při správně provedené zatáčce, na zvýšeném až maximálním tahu motoru v levo za pomoci reakčního momentu který zatáčku v levo urychlí a v zatáčce Vás i s letadlem podrží, nehledě k tomu že zatáčku lze začít točit již na vyšší rychlosti. Gyroskopický moment přitlačí a umožní proříznutí příďového podvozku přes vrstvu krup a lepší adhezi. Na správném poloměru při odpovídající rychlosti se vyhnete kolizi s lesem a Vaše letadlo i Vy zůstanete bez škrábnutí.

Že se Vám pak budou klepat kolena? To ano. Aspoň si uvědomíte co vše můžete dál trénovat. A také Vám dojde co jste před tím pokazili...

Filip Zejda