Teploty, barvy a tvary plamenů olejových hořáků.

    Ať máte jakoukoliv konstrukci olejového hořáku, vždy v něm hlavní práci vykonávají plameny. Ty jsou produktem konstrukce hořáku a jeho nastavení.

   Plameny mohou být dlouhé měkké, ale také krátké a ostré, nebo mnoho variant mezi tím. Mohli bychom mluvit o výstupní rychlosti z trysek. To jaké jsou plameny olejového hořáku určuje tvar trysky, průměr trysky, směr a umístění trysky a vzdálenost trysek od sebe a množství a tlak dodávaného vzduchu.

   Exaktně nelze napřímo měřit teplotu plamenů od vyšších teplot než 2000st. C. Digitální sondové teploměry měří obvykle do 1500st. C.   Další měření vyšší teploty s sebou nese nákup speciální Tungsten Rhenium sondy a ta stojí přes 850 USD jen bez přístroje!

    A bezkontaktní Infra termo teploměry jsou na tom podobně jako základní sondové teploměry měří do 1500st. C  vyjímečně 2000ct.c. A stojí také dost.

Další rozpoznávání vyšších teplot je levně možné pomocí barvy plamenů.

     V různých typech hořáků od hořáků postavených na koleni, přes různé garážové výrobce až po profesionální a velmi drahé výrobky v řádech statisíců korun můžeme v různých režimech, ( startování, běh na 25 procent výkonu, maximální výkon, zhášení) hořáků spatřit tyto barvy plamenů:

    Oranžovo-červená, oranžovo-žlutá, žluto-modrá to jsou barvy plamenů u hořáků bez dodatečného přísunu vzduchu pomocí ventilátoru nebo kompresoru. Takto hoří olejové páry v různých druzích odpařovacích olejových pícek. A v hranatých hořácích s přidaným vzduchem co si lidé strkají do kotlů na tuhá paliva. Je to vysoce neefektivní a spálíte dvounásobek oleje na jednotku tepla, také to není ekologické.

     Barvy plamenů:  Modro-bílá, modro-fialová, transparentní s jemnými odstíny od šedé přes růžovou oranžovou, žluto až bílou barvu plamenů pak vidíme v hořácích s přebytkem vzduchu a různých okysličovadel. V hořácích s lepší konstrukcí a lepším promícháváním olejových par.

Každá základní barva plamene má různou teplotu.

    Ale pozor! Barvu plamene určují také reduktanty a oxidanty, které se podílí tu více tu méně na spalování. Ne vždy je oxidační činidlo kyslík!

    Jsou to látky, které reagují s olejovým okysličeným plamenem. V olejovém hořáku to bývá nejčastěji síra z vyjetého motorového oleje, respektive přesněji sirné sloučeniny ty dávají plamenům od teploty cca 2000 St. Celsia oranžový nádech.

Barvy plamenů olejových hořáků:

  - Červeno-oranžové plameny jako produktem špatného spalování olejů a mají teplotu kolem 600-800 stupňů.

  - Oranžové plameny mají asi 800-850 stupňů.

 - Žluté plameny mají teplotu asi kolem 1000 st. C, jejich výhřevnost je poloviční proti modrým plamenům!

 - Žluto bílé svítivé plameny středně dlouhé až dlouhé a jemné mají teplotu kolem 1100-1200st. C

  - Modré dlouhé plavné plameny mají teplotu okolo 1900-2050 st. C záleží na příměsích a prvcích, které jsou spalované spolu s olejem. Definuje to také to, jaký přetlak a dokonalost smíchávání, tedy víry dokážete v hořáku dosáhnout jeho konstrukčním řešením.

To jsou zatím teploty kam až se běžně dostane stavitel hořáků bez toho aniž by chápal další děje, třeba podle  "plánků zadarmo" a tady také většina stavitelů končí. Bohužel i někteří  teoretici a „vědci“.

Pojďme ale dál...

    Ve snaze o dosahování vyšších teplot plamenů částečně i V REDUKTIVNÍM PYROLYTICKÉM SPALOVÁNÍ se v hořáku s několika stupni spalování a několikastupňovém promíchávání za velmi vysokých teplot dějí velmi zajímavé věci!

 - Modro-bílé krátké ostré plameny, které jsou sytě modré s bílými okraji nebo bílými plameny mívávají teplotu kolem 2250 st. až C 2500 st. C. Je zde již běžně rozkládán CO2 za přítomnosti vzdušné vlhkosti. 78 procent vzduchu tvoří Dusík, ten se při vhánění do hořáku za vysokých teplot a vírových dějů slučuje na atomární úrovni s kyslílkem a mění na různé oxidy dusíku přičemž jeden z nich je znám jako dost prudké raketové okysličovadlo Oxid dusičitý NO2.

  Je potřeba poznamenat, že ve vírovém pyrolytickém hořáku se dějí věci zajímavé až fantastické a naprosto všechny je ani popsat neumím! Oranžová záře bývá produktem spalování sirných sloučenin rozložených na jednotlivé atomy: https://www.youtube.com/watch?v=Bcr69ruUjpM

  - Bílé, někdy transparentní krátké ostré až světle modré někdy bílomodré až světle naoranžovělé plameny mají teplotu 2500 st. C až 3000 st. C, kdy je redukován CO2 až do atomické úrovně Methanu a je míchán s přídavkem předehřáté vodní páry přes speciální atomizační  rotační trysky. A to už je vyšší dívčí o které si doufám přečtete v další následující knize. Záleží i na Vás, jestli mne ve vývoji a nových konstrukčních řešeních podpoříte zakoupením knihy.

Dále Vám pro úplnost a Vaši představu předkládám teploty plamenů a teploty při sváření.

Teploty při různých metodách svařování plamenem:

Teplota plamene v jednoduchém hořáku Metan - Kyslík je přibližně 2400-2500 st. C

Teplota plamene v jednoduchém hořáku Proban Butan- Kyslík je přibližně 2400-2500 st. C

Teplota plamene v jednoduchém hořáku Vodík – Kyslík je přibližně 2500st. C

Teplota plamene v jednoduchém hořáku Acetylen- Kyslík je přibližně 3200st. C

Teploty při elektrickém svařování

Metoda svařování: Teplota [°C]

Svařování pod tavidlem: 6200–7800

Svařování netavící se elektrodou: 6200–9000

Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou: 8000–15 000

Svařování plazmatem: 20 000–25 000

   Otázka která trápí mnoho lidí, kteří si staví své hořáky zní: „ Jak je možné, že když je v hořáku tolik plamenů s tak vysokou teplotou třeba až 2250st. C, že neroztaví konstrukční ocel ze které je hořák vyroben?“

   Ano přečtěte si mou knihu a toto bude jedna ze sta otázek, která Vám bude  komlexně zodpovězena naprosto vyčerpávajícím způsobem.

    Ti zvídaví z Vás neodolají dozvěděti se o dalších asi 100 okolnostech v knize dopodrobna popsaných, které jim mohou pomoci udělat jejich hořák lepší, výkonnější, efektivnější, bezemisní, ekologický, nesmrdutý a bezpečnější. Mohou tak jít po přímé stezce k vysněnému cíli vědomě tvoříce. Má kniha stojí pouze 1000kč a můžete si ji objednat každý u mne na:  filip.zejda@seznam.cz

    Nebo také můžete naslouchat radám různých „borců“ často i průmyslníky placených neziskových trollů a plahočit se na různých větvích cest, které k cíli nikdy nedovedou s tím, že ztratíte mnoho času, drahého materiálu, pořídíte si mnoho vybavení a nakonec ztratíte i chuť se tím zabývat protože vytoužený hořák stále nemáte. Tak se pokorně vrátíte k placení složenek za energie – a o to jim jde především! Navíc máte něco jako čmuďák, který zanáší výměník kotle a spalinové cesty, ale svítí hezky to ano! Bohužel to svícení vevnitř kotle ale nebylo to, čeho jste chtěli dosáhnout…

Nebo se mýlím? Ale i to je možné, protože svět je tak krásný a lze jej vidět různě.

Filip Zejda